Kulomety MINIMI pro Armádu ČR jsou víc a víc předražené při každé další objednávce. Je to snad záměr?
Kulomety MINIMI se pro Armádu ČR objednávají opakovaně. V roce 2013 pořídilo Ministerstvo obrany 269 souprav zbraní v hodnotě bezmála 195 mil. Kč. Tehdy prostřednictvím agentury nákupní agenturu NATO (NSPA). (tj. za cca 724 tisíc korun za kus). Ve druhé fázi bylo nakoupeno 70 souprav zbraní v hodnotě cca 73 mil. Kč. (tj. přes 1 milion korun za kus). Nyní se bude až do roku 2025 nakupovat celkem 949 kulometů za celkem 1 126,91 mil. Kč (tj. 1,19 milionu korun za kus). Tedy cena pořizování těchto kulometů belgické společnosti Fabrique National stále roste.
Je otázkou, do jaké míry k tomu přispívá objednávání dodávek přes distributora pro ČR, společnost CB SERVIS CENTRUM, s.r.o. z Borku u Českých Budějovic. Zda by nešlo nakupovat buď přímo od výrobce, jak to udělalo Norsko a Portugalsko a dostali výhodnější cenu, cca 219 tisíc korun za kus, podle pořadu Reportéři ČT. Podobně Česká republika se dostala na alespoň částečně příznivější cenu (724 tisíc korun za kus) při objednávce přes nákupní agenturu NATO (NSPA). A třeba Japonsko podle informací z jara tohoto roku kulomety MINIMI (ve verzi MK3) v počtu 3 100 kusů nakupuje za 14 316 dolarů, tedy přes 319 tisíc korun za kus.
Zajímavá je v této souvislosti kontrolní zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu z kontrolní akce č. 20/03 z roku 2020, na téma Pořizování výzbroje Armádou České republiky, text této zprávy je stále aktuální. Kontrolní zpráva mimo jiné kritizovala i předchozí nákup kulometů MINIMI. NKÚ uvádí, že u armádních zakázek dochází k těmto nežádoucím jevům:
Nezvýšení individuálních bojových schopností Armády ČR ve smyslu, že se utrácí za něco jiného, než by Armáda nejvíc potřebovala pro udržení a rozvinutí svých schopností;
Chybné specifikace pořizovaného majetku;
Nevyužití institutu rámcové dohody. NKÚ rámcové dohody pokládá za přínosné;
Nezajištění nákladů životního cyklu pořizované výzbroje, tedy zohlednit už při uzavírání obchodu celkovou cenu po dobu užívání dané výzbroje Armádou ČR;
Nevhodné příslušenství k pořízeným kulometům MINIMI (to se týká té minulé zakázky);
Porušení zákona o zadávání veřejných zakázek;
Neověřování parametrů pořizované výzbroje před podpisem smlouvy.
Ve vztahů k zakázkám na kulomety MINIMI stojí za pozornost, jaké otázky jsou tou poslední rámcovou kupní smlouvou pokryty, např. jak je to s opravami, náhradními díly, reklamacemi. V minulosti došlo k pořízení nevhodného příslušenství ke kulometům MINIMI, bylo by vhodné ověřit, jaká je spokojenost Armády ČR s tímto příslušenstvím nyní.
Nyní se má mezi roky 2022 až 2025 (podle dostupných zdrojů nakupovat celkem 949 kulometů za celkem 1 126,91 mil. Kč (tj. 1,19 milionu korun za kus). Tato cena se za ministryně obrany Jany Černochové dále navýšila na 1,464 miliardy Kč. V dubnu 2022 k původní miliardové rámcové smlouvě byl totiž připojen dodatek, který dále navýšil tuto cenu. Pod dodatkem je podepsán vrchní ředitel Sekce vyzbrojování a akvizic, tehdy NMO Mgr. Lubor Koudelka. Cena jednoho kulometu s příslušenstvím se tak aktuálně pohybuje na částce 1,542 milionu korun (!).
Zároveň však Ministerstvo obrany dodává, že cena samotného kulometu FN MINIMI je pouhých 37 %. Ke kulometům náleží i laserový značkovač Meprolight STING za zhruba 1600 euro, 39 tisíc korun. Nejdražší položkou pak jsou termovizní předsádky Andres Ind. TIG-IR s maloobchodní cenou okolo 11 tisíc euro, 270 tisíc korun. V celku to pak znamená, že jen optické prvky činí zhruba 400 tisíc korun. Optika tedy představuje nejdražší položku v celé sadě. To by znamenalo, že jeden kulomet bez příslušenství vychází i tak na částku 555 tisíc korun, přičemž lehký kulomet této kategorie není žádná sofistikovaná zbraň. Je to prostě kus železa.
Je tedy třeba pečlivě vyhodnotit, co na kulometu FN MINIMI stojí přes jeden milion korun. A jestli optika připojená k jednomu každému kulometu má opravdu hodnotu 900 tisíc korun a jestli ji armáda pro své úkoly v této specifikaci potřebuje a pokud ano, tak potom jestli pro všech 949 kulometů.
Představa, že voják na bojišti bude s kulometem zacházet jako v bavlnce, je zcela absurdní. Bojové prostředí závisí na místě, způsobu používání, okolní teplotě, povětrnostních vlivech atd. Podívejme se třeba na aktuální bojiště jednotek na Ukrajině. Představa, že bude někde v zákopu umět náš kulometčík opravit na koleně nějakou závadu na složité optice kulometu FN MINIMI je naivní. A v tomto okamžiku se takto složitě vybavený kulomet stává nefunkčním. V tomto případě je v jednoduchosti síla a méně znamená více. A na to by měli ministerští úředníci myslet v první řadě u tak jednoduchých zbraní, jakými kulomety jsou, byť se bojiště s lety a zkušenostmi mění.