ONapětí mezi Íránem, Spojenými státy a Izraelem v posledních dnech znovu přepsalo globální agendu. Do popředí se dostal Hormuzský průliv, zatímco válka na Ukrajině jako by ustoupila do pozadí. Ne proto, že by skončila, ale proto, že svět má omezenou kapacitu vnímat více krizí současně. Tento přesun pozornosti otevírá zásadní…
Debata o budoucnosti NATO se dnes často vede, jako by šlo především o krizi aliance. Ve skutečnosti je to ale především krize EU samotné — její schopnosti rozhodovat, nést odpovědnost a definovat vlastní zájmy. Hlavním problémem dnes není nedostatek peněz ani absence aliancí, ale neschopnost jasně pojmenovat hrozby a převzít…
Debata o početních stavech armády se v posledních letech často redukuje na jediné číslo – kolik nových vojáků se podařilo nabrat. Podle dostupných údajů se armádě již podařilo splnit přibližně dvě třetiny plánovaného náboru pro letošní rok, což je bezpochyby pozitivní informace. Je ale nutné ji vnímat v mnohem širším…
Česká obrana se stává jedním z nejvýbušnějších politických témat. Vláda Andreje Babiše totiž spolu s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) rozjela proces, který může zásadně změnit pohled na hospodaření státu v posledních letech. V centru středu pozornosti jsou zakázky za miliardy korun z období vlády Petr Fiala a působení…
Debata o obraně České republiky se v poslední době až nebezpečně zjednodušuje. Místo diskuse o skutečných schopnostech armády, jejím stavu a připravenosti vojáků se politická i mediální debata často redukuje na jediné číslo – kolik procent HDP vydáváme na obranu. Jednou se hovoří o dvou procentech, jindy o třech a…
ÍNapětí mezi Spojenými státy americkými, Izraelem a Íránem v posledních letech opakovaně sílí. Íránský jaderný program, vývoj balistických raket i rostoucí regionální napětí nejsou jen vzdálenou geopolitickou otázkou. Pokud by došlo k výrazné eskalaci, dopady by se neomezily pouze na Blízký východ. Pocítila by je i Evropa – a s…
Debata o obraně České republiky je často zatížena emocemi, symboly a politickými nálepkami. Přitom by měla stát na daleko střízlivějších základech: na schopnosti státu ubránit sám sebe. Ne proto, že bychom chtěli být izolovaní, ale proto, že jen silný stát může být spolehlivým partnerem. Základním pilířem bezpečnosti je vlastní obranyschopnost.…
Třídenní Mnichovská bezpečnostní konference přinesla tradiční přehlídku velkých slov, varování a politických deklarací. Hovořilo se o nelegální migraci, klesající konkurenceschopnosti EU, bezpečnosti i geopolitických hrozbách. Realita je však – jako už tolikrát – výrazně střízlivější. Jedním z mála konkrétních momentů konference bylo vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který mj. oznámil,…
Debata o tom, zda by Česká republika měla vydávat na obranu 3,5 procenta, nebo dokonce 5 procent HDP, může znít rozhodně a odhodlaně. Ve skutečnosti je však odtržená od ekonomické i personální reality země. Platná legislativa jasně stanovuje výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a v současném stavu…
V posledních dnech se stále častěji setkáváme s otázkou, proč je nutné letos škrtat v rozpočtu obrany částku 21 miliard korun. Pro mnohé to může znít jako paradox: armáda je dlouhodobě podfinancovaná, bezpečnostní situace v Evropě se zhoršuje, a přesto mluvíme o škrtech. Jenže realita veřejných financí nás nutí podívat…