Když nemáte peníze, zkuste utratit ještě víc, než potřebujete. Tím heslem se zřejmě řídí vláda pětikoalice na Ministerstvu obrany.
Struktura státního rozpočtu je letos přelomová ze dvou hledisek. Za prvé, takový schodek se jen tak nevidí a řada ekonomů upozornila, že mimorozpočtovými výdaji (zejména fondy) je ve skutečnosti daleko vyšší než ten předložený do Sněmovny. I kdyby to opravdu bylo jen těch mínus 252 miliard korun českých, bylo by to moc. Jsme ve velikém srabu a přichází jedna horší zpráva za druhou.
Jsme poslední v Evropě a náš průmysl drhne. Projekt Giga factory zkrachoval. Jsme nemocným mužem Evropy a zahraniční investice neproudí. Chybí infrastruktura, dálnice, přehrady, vysokorychlostní tratě, jaderné bloky. A bude hůře. Ujel nám vlak. Zdražuje se všechno. Energie, potraviny, vytápění, léky, školy, vodné a stočné, daňový balíček a takto by se dalo dlouze pokračovat. Okolní státy se už “zmátořily” jen ta Česká republika se pořád potácí na chvostu ekonomické prosperity evropských zemí.
Postupně také vyhráváme čelná místa v řadě žebříčků. Nejhorší dostupnost bydlení, nejprudší propad reálných mezd, nejdelší propad tržeb v maloobchodě v celém OECD (18 měsíců v řadě). A v takové situaci Petr Fiala jezdí nakupovat do Německa, kde je levněji a jeho ekonomický poradce Štěpán Křeček zase radí našim občanům jezdit za nákupy do Polska.
K tomu si pětikoalice nechala ve Sněmovně schválit, že ČR bude dávat ze svého rozpočtu 2 % HDP na obranu. Zatím to ale vypadá, že avizované výdaje na obranu ve výši 2 % HDP jsou pouze takovým malým účetním trikem a Ministerstvo obrany hledá, za co ty prostředky v rámci skokového navýšení utratit. Zařadit do výdajů na obranu kompletní výdaje Státní správy hmotných rezerv (SSHR) ve výši 3, 673 miliardy korun je pouze jednou z takových možných sporných položek. V rezervách SSHR jsou nejen pohonné hmoty na 90 dnů, ale třeba i potraviny, zdravotnické pomůcky, kovy (které minulá vláda prodávala), úpravny vody a takto by se dalo dlouze pokračovat. V principu se jedná o zásoby pro případné krize a jednotlivé krizové stavy, zejména v souvislosti s ohrožením národní bezpečnosti v oblastech přírodních katastrof, (voda, sníh, sucho) hospodářskými kolapsy anebo pandemií. K tomu jsou zpracovány jednotlivé krizové plány, ve kterých hrají významnou roli i samosprávy.
SSHR uvádí, že jejich technika byla např. v roce 2022 využívána ve 188 případech, příčemž zejména pro hašení požárů lesních porostů. Nasazeny byly konkrétně kontejnery pro dálkovou přepravu vody, mobilní čerpací stanice, technické požární kontejnery, hadicové kontejnery, ale i kontejnery nouzového přežití. Takže v žádném případě pro obranu, ale v rámci krizového řízení v rámci Ministertva vnitra a Integrovaného záchranného systému. V žádném případě se tedy nejedná o potřeby výhradně pro obranu státu, resp. Ministerstvo obrany
V případě výdajů pro Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zahrnulo do svého rozpočtu Ministerstvo obrany dalších 611 milionů korun. Ale opět, činnost NÚKIBU je primárně pro vnitrostátní bezpečnost. V těchto letech je zejména obrácena pozornost na bezpečnost dat uchovávaných i soukromými subjekty (banky, pojišťovny, nemocnice). Tohle mj. řeší NÚKIB. Takže opět vnitřní bezpečnost.
Operační příprava státního území (OPSÚ) v gesci Ministerstva obrany (mj. zpevňování, opravy mostů a komunikací pro trasy přesunů těžké armádní techniky), je dlouhodobě opomíjena. Proto pokus o začlenění výdajů Ministerstva dopravy v této oblasti do 2 % HDP na obranu považuji za dobrý nápad. Mám ale vážné obavy, že do těchto výdajů se podle metodiky NATO tyto výdaje ve výši 2, 2 miliardy korun také zahrnout nedají. A takto by se dalo pokračovat. Celkově se jedná o částku ve výši 8, 628 miliard korun, které se Ministerstvo obrany snaží zahrnout do svého rozpočtu, aby tak splnilo zákon o výdajích na obranu ve výši minimálně 2 % HDP, aby splnilo to, co se naslibovalo na všech těch NATO summitech. (Ostatně tento závazek vloni plnilo pouze devět států NATO). Podle všeho se ale jedná pouze o účetní trik.
Ale abych nebyl pouze kritický, tak něco bych přeci navrhl. Zrušit výsadkový pluk, který po nás stejně nikdo nechce, válečně nemá v případě obrany teritoria téměř žádnou hodnotu a stojí nemalé prostředky, a místo toho reorganizovat ženijní pluk na ženijní silniční mostní pluk, a provádět postupně každoroční OPSÚ vlastními prostředky. A hned jsou 2, 2 miliardy korun uznatelné ve vlastním rozpočtu.
Ministerstvo obrany řízené Janou Černochovou (ODS) to prostě zkouší a hledá za co vlastně těch 159, 8 miliard korun (2 % HDP) utratit. Pokud to ale bude dělat tímto způsobem, tedy pokus-omyl, tak to není správná cesta. Armádní rozpočet potom může na rok 2025 třeba obsahovat i rozpočet pro Kancelář prezidenta republiky s odůvodněním, že prezident je přeci vrchním velitelem ozbrojených sil.
Ministerstvo obrany by mělo dostávat tolik finančních prostředků, aby to bylo schopno v souvislosti s dopředu vysoutěženými a připravenými významnými strategickými projekty smysluplně utratit a armáda to zároveň byla schopna smysluplně pojmout. V žádném případě ale nikoliv 2 % HDP ročně jako zákonný výdaj, který potom následně ani není schopno splnit. To ale tvrdím již šest let.