Ze všech prezidentských projevů, co jsem za ta léta ve Vladislavském sále 28. října slyšel, byl ten letošní projev prezidenta Petra Pavla suverénně nejslabší.
Slabá Evropská unie je tvrdá realita. EU slábne zevnitř i zvenku a debaty o společné evropské armádě jsou nesmysl. Nezvládnutá migrace, šílený Green Deal EU, ale prezident republiky si to podle svého projevu evidentně nemyslí. Naopak. Nevzpomenout na čem naše republika vznikala, nezmínit TGM, Kramáře, Rašína, Beneše, legie a nevyzvat ke zvýšené obhajobě suverenity a svrchovanosti státu, a na druhou stranu opakovaně adorovat EU, NATO a pomoc Ukrajině, je těžkým zklamáním.
Okrajování naší suverenity nikým nevolenými evropskými komisaři přitom trvale pokračuje. Výbor pro ústavní záležitosti Evropského parlamentu odhlasoval minulý týden návrh změn zakládajících smluv EU, podle kterého by mělo být zrušeno právo veta členských států (tedy zásada jednomyslnosti) při hlasování a rozhodování v orgánech EU. Pro návrh hlasovala i česká pirátská europoslankyně Gregorová. Tento návrh předložilo Německo s Francií. Tyto státy zároveň navrhují prosazení tzv. sdílených pravomocí EU v oblastech daní, energetiky, zahraničních věcí, vnější bezpečnosti a obrany, politiky vnějších hranic a přeshraniční infrastruktury. V listopadu budou o tomto návrhu hlasovat všichni poslanci Evropského parlamentu na jeho plenárním zasedání. To znamená, že by ČR přišla o suverenitu a výhradní kompetence v těchto oblastech a rozhodovaly by o nich hlavně orgány EU.
Výsledkem definitivního schválení těchto krajně nebezpečných návrhů by byla úplná ztráta suverenity a samostatnosti našeho státu a předání pravomocí v klíčových záležitostech do Bruselu a Berlína. Každý, kdo tento návrh podporuje, tedy mj. prezident Pavel, STAN, Piráti a TOP 09, jedná přímo proti nejzákladnějším národním zájmům ČR.
Před posledním opravdu velkým rozšířením Evropské unie v roce 2004, včetně České republiky a Slovenska se v původních zakládajících zemích EU vedly debaty, jak dále. Tedy mezi zastánci rozšíření EU a budoucí federalizace EU. Mělo se za to, že obojí najednou nelze. Skutečnost je taková, že by se měly v první řadě integrovat země, které na to po všech stránkách mají a splňují všechna maastrichtská a kodaňská kritéria, a nikoliv EU rozšiřovat o země, které na to naopak nemají, a dokonce uvažovat o přijetí takových států jako je např. zkorumpovaná Ukrajina, když i Turecko (ať si o něm můžeme myslet co chceme) neplní kritéria přijetí zejména v oblasti dodržování práv národnostních menšin (Kurdové) již od roku 1972 (!).
Je třeba také připomenout, že členské státy EU nemají jednotnou historii, úroveň infrastruktury, fiskální politiku atd. Evropa, ve které se hovoří 25 rozdílnými jazyky, strávila také celé tisíciletí vzájemnými válkami prokládanými delšími nebo kratšími obdobími míru. EU tedy nikdy nebudou Spojenými státy Evropskými, jako USA. Naším vstupem do EU jsme se zároveň stali součástí Schengenského prostoru, který dlouhodobě nefunguje. Největší hrozbou pro naši zemi je potom v současné době masivní nelegální migrace zejména ze států, kde je dominujícím náboženstvím islám. Nekontrolovaná nelegální migrace nám přinese v budoucnu velké bezpečnostní problémy.
K přijímání legálních migrantů by se mělo přistupovat přiměřeně, a v případě nelegální migrace potom prosazovat nulovou toleranci. Musíme mít přehled o tom, jaké osoby se na území České republiky nacházejí a to na základě trvalé ochrany našich státních hranic. O to důležitější by měla být také snaha vyhnout se nelegální migraci nebo zlegalizované migraci formou nějakého přerozdělování problematických osob z jiných zemí EU formou Migračního paktu EU, na který vláda Petra Fialy kývla. To je třeba jednoznačně odmítnout! Není možné, aby byla Česká republika zapojována do jakýchkoli kvót tohoto typu anebo platila půl miliónové výpalné za každou odmítnutou osobu.
Tyto skutečnosti a hrozby prezident Pavel ale ve svém projevu u příležitosti 105. výročí vzniku samostatného Československého (Českého) státu nezmínil. Je to pro mě zklamání.