Vláda Petra Fialy (ODS) 26. dubna schválila dohodu s USA o spolupráci v oblasti obrany.
Není to smlouva o spolupráci, ale smlouva o budoucí vojenské přítomnosti USA v České republice, která umožňuje Ozbrojeným silám USA používání 11 vojenských prostor a budov, a to na leteckých základnách Čáslav, Pardubice, Náměšť a Mošnov. Budou také moci používat armádní výcvikové prostory Hradiště, Libavá, Boletice, Březina a používat kasárna ve Vyškově, v Rančířově a ve Staré Boleslavi. Ve všech těchto lokalitách mohou USA stavět vlastní budovy, a to včetně prodejen potravin, otevřených stravovacích zařízení, bankovních služeb, společenských a vzdělávacích center atp. V případě schválení smlouvy se tak budou moci na území ČR volně pohybovat a operovat ozbrojené síly USA, a to včetně rodinných příslušníků.
Tato dohoda zavádí „volný režim” příjezdů, odjezdů, přivážení jakýchkoli movitých věcí a skladování zbraní a střeliva do těchto prostor, a to bez možnosti kontrol ze strany České republiky. De facto se bude jednat o podobný princip, jaký je aplikován na teritoria ambasád. Tedy nemůžeme dovnitř, nevíme, kdo a co tam je uskladněno a nevíme jaká se zde provádí činnost. Navíc k zabezpečení kázně a pořádku v případě protestů proti pobytu Ozbrojených sil USA na území ČR je lze použít k nasazení i mimo těchto 11 lokalit kdekoliv na území ČR. Dohoda je navíc uzavírána na 10 let, kdy se nedá vypovědět a není reciproční.
Je potřeba tuto dohodu vnímat i v souvislosti s projednávanou novelou ústavního zákona č. 1/1993, článku 43 ústavy, který se týká obrany našeho státu. Jedná se o novelu z pera pětikoalice. Hnutí SPD podalo při projednávání ve Sněmovně návrh na zamítnutí a projednávání je nyní přerušeno v Ústavně právním výboru Sněmovny.
Jenom připomenu, co je obsahem této novely. V současné době Vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky bez souhlasu Parlamentu ČR nejdéle na dobu 60 dnů, jde-li o a) plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, b) účast na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu, c) účast na záchranných pracích při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických haváriích, a nově jde-li o d) ochranu života a zdraví, ohrožení majetkových hodnot nebo bezpečnosti České republiky. Je jasné, že do výkladu slov „ohrožení bezpečnosti“ lze schovat téměř vše.
Vzhledem k tomu, že jde o dohodu, která omezí pravomoci českých orgánů dle čl.10a) ústavy (omezení jurisdikce, zrušení kontrasignace ČR na rozkazu ke vstupu cizích vojsk, eliminace soudů při řešení sporů), tak zastávám názor, že by dohoda měla být schvalována 3/5 hlasů poslanců a nikoliv pouze 1/2.
Usnesení vlády ČR ze dne 26. dubna 2023, dodnes není toto její rozhodnutí “o ratifikaci obranné dohody s USA”, přijatelně a logicky odůvodněno. Odůvodnění bylo delegováno na ministryni obrany, která v takto zásadní otázce ale rozhodně nikdy nemůže zastupovat desetimilionovou republiku. A píše mě spousta rozhořčených občanů, že zde žádné cizí základny nechce a já s nimi v tomto souhlasím.
Zastávám tedy názor, že v souladu s Listinou základních práv a svobod a s Ústavou ČR, k DOHODĚ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOJENÝMI STÁTY AMERICKÝMI O SPOLUPRÁCI V OBLASTI OBRANY, by se měli vyjádřit svým hlasováním občané v celonárodním referendu podle příslušného zákona. Teprve na základě tohoto výsledku lze postupovat dále, ale za předpokladu, že se bude jednat o změnu podléhající 3/5 hlasů zákonodárců, tedy na úrovni ústavního zákona. Pokud by tomu tak nebylo, jsem přesvědčený, že by to měla být záležitost pro Ústavní soud, který by podle mě rozhodl, že moje připomínky jsou relevantní a tuto dohodu jako takovou by následně prohlásil za protiústavní.