Výdaje státu se pod vedením pětikoalice utrhly ze řetězu a plánovaný rozpočet nebude možné dodržet ani náhodou. Schodek rozpočtu 271,4 mld. už v květnu je zcela neskutečný.
Vláda Petra Fialy (ODS) se veřejně prezentuje jako vláda kultivovaná, marketingově zdatná, která má podporu mnoha význačných odborníků. V tom případě ale není jasné, jak jim mohl uniknout takový „detail”, jako že významně překračují stanovený rozpočtový rámec (s ohledem na to, že nejsme ani v polovině kalendářního roku) – tedy rozpočtu, který si pětikoalice sama prohlasovala. Nyní čteme novinové články konstatující, že „Schodek státního rozpočtu byl v květnu 2023 rekordní, činil 271,4 mld. Kč”. A to v dubnu tohoto roku už byl schodek na 200 mld. Kč. Tedy jde o plynulý nárůst, který je neskutečně hrozivý.
Když si z toho vývoje namalujeme jednoduchou křivku, je zřejmé, že bez okamžitých opatření již v tomto roce se řítíme do těžkého finančního průšvihu. Něco se udělat musí, ale vláda by neměla sahat na fungování státu jako takového a služeb, které občanům poskytuje. Je např. plánováno odložit příspěvek na valorizaci plateb za státní pojištěnce, tedy zase o 14 mld. méně do zdravotních pojišťoven. Pracovníci ve zdravotnictví již ohlásili stávkovou pohotovost. Ale také snížení platových tarifů státních zaměstnanců o 5 %, anebo omezení prostředků pro vědu a výzkum ale také na silnice a dálnice.
Uvedu k tomu jen drobný citát z irozhlas.cz z 1. června 2023 „Výsledek znovu potvrzuje, že veřejné finance jsou na neudržitelné trajektorii, řekl analytik Deloitte Václav Franče. S letošním rozpočtem toho vláda podle něj mnoho nesvede. Úspěch bude, pokud se podaří deficit stlačit pod 400 miliard korun.”
Vláda by především okamžitě měla zastavit dotace a to jak z EU, tak doma. Další část souvisí s mandatornímy výdaji a předraženými armádními nákupy, které lze pořídit levněji a výhodněji. Například supersoniky F-35 za minimálně 100 miliard korun opravdu nepotřebujeme. Vláda by měla začít šetřit v první řadě sama u sebe, slučovat agendy a omezovat byrokracii, zmrazit platy ústavních činitelů atp. Takových příkladů je celá řada.
Na druhé straně vláda nemá peníze na důchody, proto ta zdržení při výplatách, to nebude jen administrativní zdržení, na sociální dávky (viz před časem v pořadu M. Jílkové Máte slovo – jak moc jsou teď i v Praze využívané potravinové banky). A naopak soukromému sektoru jsou házeny „klacky pod nohy”. Vládní strany, které v předvolební kampani jasně deklarovaly, že daně zvyšovat nebudou a nechtějí se o to teď snaží vší silou. Zejména ODS zkrátka nehorázně porušuje své volební sliby.
Nicméně v současné době reálně hrozí, že na loňskou vládní nečinnost ohledně cen energií (a nakonec zvolené zcela špatné řešení) navázala děsivá inflace mezi 15 až 18 procenty, která je stále třetí nejvyšší v Evropě. A nyní to vše už vyvolává závažné rozpočtové problémy. Navíc není příliš připomínáno, že už i na tyhle výdaje si vláda Petra Fialy napůjčovala na finančních trzích a v zahraničí. Je to tak útržkově komunikováno, že se zřejmě ještě budeme divit, komu všemu občané České republiky nyní dluží a kolik to je peněz.
Zdá se tedy, že máme nakročeno nejen k řeckému modelu, ale spíš k argentinskému modelu státního bankrotu. S kroky vlády je aktuálně nespokojeno 55 % obyvatel. Jsem přesvědčený, že v reálu je jich ale mnohem více. O tom svědčí i aktuální volební průzkum agentury STEM, kde by ODS měla pouhých 14,6 %, Piráti 10, 8 %, STAN 5,8 % a zbytek stran z aktuální pětikoalice (KDU-ČSL a TOP09) by se do Sněmovny ani nedostal. Je potřeba říci, že zaslouženě!