Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040 (KVAČR2040) je zásadní dokument, který určí směr jejího rozvoje na mnoho let dopředu. Její základní kontury již byly projednány na Bezpečnostní radě státu. Koncepce se přitom již dnes zabývá bezpečnostním prostředím, rozvojem jednotlivých schopností, personálem, technikou, infrastrukturou i finančními potřebami armády.
Podle mého názoru je nyní důležité především to, aby tyto jednotlivé oblasti byly v konečné podobě dokumentu co nejlépe uspořádány a vzájemně provázány. Aby bylo zcela zřejmé, jaká je logika výstavby Armády České republiky a jak se od vyhodnocení bezpečnostních hrozeb dostáváme až ke konkrétní podobě armády v roce 2040. Armádní dlouhodobá koncepce by měla vycházet z jasné posloupnosti. Nejprve je nutné vyhodnotit bezpečnostní prostředí a úkoly, které bude muset Armáda České republiky plnit. Z toho následně vycházejí požadované vojenské schopnosti a teprve na jejich základě musí být určena odpovídající organizační struktura. Následovat musí jasné vymezení toho, jaké personální, materiální, infrastrukturní, vzdělávací a finanční zabezpečení bude k dosažení tohoto cíle nezbytné.
Za důležité považuji zejména to, aby bylo jasně řečeno, jak bude vypadat cílová organizační struktura mírové Armády České republiky. Tedy jakou armádu chceme mít v roce 2040, jaké bude mít jednotlivé organizační prvky, jaké schopnosti budou zajišťovat a jak budou jednotlivé části do sebe zapadat.
A právě zde vidím jeden z podstatných principů. Koncepce nemůže být postavena pouze na tom, jakou výzbroj a techniku v jednotlivých letech nakoupíme a jaké schopnosti z těchto akvizic následně vyplynou. Nejdříve musíme vědět, jaké schopnosti potřebujeme, a následně musí být jasné, jakými konkrétními organizačními útvary je bude Armáda České republiky vytvářet a plnit.
Musí být proto zřejmé, jak bude vypadat struktura bojových prvků, prvků bojové podpory i prvků bojového zabezpečení. Moderní armáda není tvořena pouze bojovými jednotkami a novou technikou. Každá schopnost potřebuje odpovídající velení, logistiku, zabezpečení, údržbu, zásoby, zdravotnické zabezpečení i kvalifikovaný personál. Stejně důležité je, aby této budoucí podobě armády odpovídal také systém vojenského školství a přípravy. Pokud víme, jaké schopnosti chceme v roce 2040 mít a jaké útvary je budou zajišťovat, musíme zároveň vědět, jaké odbornosti pro ně budeme potřebovat a kde budeme tyto lidi vzdělávat, připravovat a dále rozvíjet, a to včetně záloh.
S tím souvisí i pohled na současnou organizační strukturu. To, že určitý útvar dnes existuje, plní své úkoly a má své místo v současné armádě, ještě samo o sobě neznamená, že na něj musíme automaticky „šroubovat“ budoucí organizační strukturu. Správný postup by měl být opačný. Nejprve je nutné určit cílový stav Armády České republiky v roce 2040 a její potřebné schopnosti. Následně je třeba vyhodnotit, jak do této budoucí struktury zapadají dnešní útvary a zařízení. Některé mohou své místo v cílové armádě potvrdit, jiné může být potřeba reorganizovat nebo změnit jejich úkoly. Tam, kde to bude vyplývat z budoucích potřeb, může být zároveň nezbytné některé organizační struktury utlumit či zrušit a vytvořit nové. Smyslem však není měnit armádu pro samotnou změnu, ale vytvořit takovou strukturu, která bude odpovídat potřebám České republiky v roce 2040.
Stejně důležitá je vazba na finanční možnosti státu. Koncepce by měla dát jednoznačnou odpověď na otázku, jakou mírovou Armádu České republiky jsme schopni za finanční prostředky vyčleněné v kapitole Ministerstva obrany vybudovat a následně dlouhodobě udržovat. Nejde tedy pouze o to říci, kolik bude stát konkrétní projekt nebo kolik kusů techniky pořídíme. Musí být zřejmé, jaký bude výsledný efekt. Jinými slovy: jakou konkrétní armádu bude mít Česká republika za prostředky, které do své obrany investuje.
Významným východiskem jsou samozřejmě také naše alianční závazky a požadované schopnosti. Česká republika se zavázala budovat konkrétní vojenské schopnosti a KVAČR2040 by měla jasně ukázat, jak se tyto požadavky promítnou do cílové podoby Armády České republiky.
Zásadním faktorem je samozřejmě také současné bezpečnostní prostředí. Rusko je bezpečnostní hrozbou a jeho agrese proti Ukrajině zásadně změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Zkušenosti z této války proto musíme pečlivě analyzovat a promítat je do rozvoje našich ozbrojených sil. Současně bychom ale neměli stavět Armádu České republiky do roku 2040 pouze na jednom scénáři možného konfliktu. Bezpečnostní prostředí se může v příštích patnácti letech výrazně změnit. Vedle hrozby konvenčního konfliktu musíme být připraveni také na hybridní působení, kybernetické útoky, ohrožení kritické infrastruktury, terorismus, krizové situace i další bezpečnostní výzvy.
Armáda České republiky musí být schopna bránit území našeho státu, plnit spojenecké závazky a reagovat na široké spektrum bezpečnostních hrozeb. KVAČR 2040 by proto měla jasně ukázat cestu od současného stavu k cílové podobě mírové Armády České republiky. Koncepce obsahuje základní témata a oblasti, které jsou pro tento proces nezbytné. Nyní je klíčové jejich vzájemné propojení a uspořádání tak, aby bylo zcela zřejmé:
Jaké bezpečnostní prostředí předpokládáme. Jaké schopnosti z něj vyplývají. Jaké konkrétní útvary budou tyto schopnosti vytvářet a plnit. Jak bude vypadat jejich bojová, podpůrná a zabezpečovací struktura. Jaké odbornosti a systém vojenského vzdělávání k tomu potřebujeme. A především – jakou Armádu České republiky jsme schopni za prostředky vyčleněné v kapitole Ministerstva obrany do roku 2040 skutečně vybudovat a dlouhodobě udržet.
To je podle mého názoru základní princip, na kterém by měla dlouhodobá výstavba naší armády stát. Nejdříve jasně určit cíl a potřebné schopnosti. Potom stanovit organizační strukturu, která je bude vytvářet a používat. A teprve na tomto základě rozhodovat o technice, lidech, školství, infrastruktuře a finančních prostředcích.