Incident českých vojáků v Keni stále vyvolává otázky informovanosti mezi Armádou ČR, Ministerstvem obrany a Parlamentem.
Překvapivá informace se objevila tento měsíc v médiích. V Keni došlo k incidentu se střelnou zbraní a zraněním keňského vojáka. A najednou se ukázalo, že se to stalo při střelbě ostrými náboji v budově při výcviku, který keňským vojákům poskytovali vojáci Armády ČR. Je velmi podivné, že o působení vojáků z České republiky v Keni není ani slovo při pravidelném obnovování mandátu misí (většinou je taký mandát udílen na dva roky), ale ani v seznamu cvičení v zahraničí, minimálně v tom na letošní rok.
Zvláštní mandát pro působení v Keni
A následně vyšlo najevo, že tam poradenská spolupráce podobného typu probíhá už mnoho let na základě jakéhosi Memoranda o spolupráci z roku 2015. Nicméně ani současné vedení Ministerstva obrany nepůsobilo jistě ohledně informace, že máme vojáky i v Keni, a co tam vlastně dělají, jak dlouho a s jakým mandátem. Ministryně obrany Jana Černochová vyslala do Keni vojenské policisty, aby incident vyšetřili, protože to je jejich úloha. Podle všeho bylo Ministerstvo obrany vyrozuměno až po 14 dnech po incidentu, a nikoli ihned. Podle posledních informací od ministryně Černochové na plénu Sněmovny ten zraněný keňský voják byl již propuštěný z jednotky intenzivní péče. Tedy to zřejmě nebylo nějaké banální zranění.
Zajímavé je, že např. podle článku na webu Seznam Zprávy z 9. listopadu 2024 se jednalo o příslušníky elitní české jednotky speciálních sil z Prostějova, kteří školili keňské kolegy. Nabízí se otázka, kde všude ještě máme vojáky Armády ČR, kteří cvičí místní vojáky v nějakém podobném režimu, aniž by to bylo se souhlasem Parlamentu. Toto je třeba podrobně probrat nejen směrem k veřejnosti, ale minimálně na sněmovním Výboru pro obranu.
Nejen Keňa, ale MO chce návrat vojáků AČR i do oblasti Sahelu
Tento incident vyvolává otázky, jaký konkrétní smysl má takové působení Armády ČR v zahraničí, jaký je konkrétní přínos pro zvýšení obranyschopnosti naší země a zda to není jen plýtvání silami a finančními prostředky. Ta otázka je velmi aktuální i v souvislosti s obnovením působení Armády ČR v oblasti afrického Sahelu (široký pás území v Africe od západu na východ zahrnující státy jako Mauretánie, Mali, Niger, Čad, Burkina Faso a další), o který Ministerstvo obrany usilovalo.
Minulý týden byl v Poslanecké sněmovně m.j. schválen materiál Návrh na působení sil a prostředků rezortu Ministerstva obrany za účelem výcviku a poradenství v Mauritánii do roku 2026. Při projednávání materiálu jsem se k tomu vyjádřil ve smyslu, že v roce 2022 ukončila Česká republika své působení jak ve francouzské protiteroristické operaci Barkhane, úkolové uskupení Takuba, tak i ve výcvikové misi Evropské unie v Mali, tedy mise působící v oblasti afrického Sahelu. Tímto návrhem na působení armády České republiky v Mauretánii se naši vojáci do této oblasti Sahelu vracejí, navíc do té části Afriky, kde v uplynulých letech proběhla řada vojenských převratů.
Situace v Mauretánii sice vypadá klidnější, ale hned vedle je Senegal, kde to vřelo letos na jaře během prezidentských voleb. Mauretánie také hraničí s Mali, odkud se naši vojáci stáhli předloni, a s ne zcela klidnou západní Saharou ovládanou Marokem. Jestliže má tato mise stát každý rok okolo 100 milionů korun, tak tyto peníze lze využít jiným způsobem. Armáda by to potřebovala.
Připomeňme si, že okolní země jsou například Niger, tam byl převrat v roce 2023, dodnes tam vládne vojenská junta. Burkina Faso totéž, převrat proběhl v roce 2022. Gabon, to samé, převrat byl v roce 2023. V roce 2021 byly podobné převraty dokonce čtyři – Mali, Guinea, Čad a Súdán. Opravdu do takto rozbouřené situace chceme posílat naše vojáky? Tento návrh znamená potenciální další náklady a bezpečnosti České republiky a jejích občanů neprospěje.
Otázky působení vojáků Armády ČR v Keni jsou tedy velmi diskutabilní a nelze jen bez váhání rozšiřovat mandáty tímto směrem. Buďto tam jsou na služební cestě, anebo na cvičení. Pokud tam jsou na cvičení, měl o tom být informován Parlament, což nebyl. Pokud tam jsou nikoliv jednotlivci, ale organické jednotky, potom došlo k porušení Ústavy. Takže doufejme, že se to brzy vyjasní. Pokud by se tato skutečnost ale šetřením potvrdila, je to jednoznačně na odvolání funkcionáře, který tuto akci v Keni schválil.
Ať tak, nebo tak, pro příště bych doporučil, aby se o těchto záležitostech vedla odborná i politická diskuse, než naše vojáky vysíláme do zahraničí. Jejich prioritním, v Ústavě zakotveným úkolem, je bránit bezpečnost České republiky, a nikoliv být primárně expedičním sborem.