Na politické scéně, konkrétně ve vládě, v Poslanecké sněmovně a na mediální scéně právě probíhá finále „dramatu“ o post ředitele Bezpečnostní informační služby. Mandát současného ředitele BIS, Michala Koudelky totiž za týden končí.
Pokud do 15. srpna 2021 vláda neschválí prodloužení mandátu Michala Koudelky, tak současný ředitel končí a bude se hledat nový. I když to nakonec může být ten samý. Proto jsou teď média plná tohoto tématu. Stalo se z toho politikum díky ODS, KDU-ČSL a TOP09. Výbor pro bezpečnost se k projednání tomu tématu nakonec nesešel, protože nebylo koho projednat, protože premiér žádného nominanta nenavrhl, a tak strany tzv. demobloku iniciovaly na pátek 13. srpna svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny. Je to poslední pracovní den před vypršením možnosti obnovy současného mandátu ředitele Koudelky. Současně můžeme očekávat, že toto téma celý týden neopustí jak televize, tak další, hlavně mainstreamová média.
Ale proč vlastně takový povyk? Řeklo by se, že se nic zvláštního neděje. Šéf jednoho úřadu státní zprávy prostě buď zůstane ve funkci nebo bude nahrazen jiným. Ale ono se děje. Jednak tento ředitel vloni obdržel v Langley, USA, Cenu George Teneta, a to od CIA, což je mírně řečeno trochu netradiční. Evokuje to dojem, že zřejmě naše BIS je filiálkou CIA. Naopak český prezident Miloš Zeman jej už popáté odmítl jmenovat do hodnosti generála, ač to vláda pravidelně navrhuje, a jiní šéfové úřadů na obdobných pozicích už dávno takovou hodnost mají. A pak je tu to angažmá BIS v kauzách týkajících se Ruské federace. Menší role v kauze Novičok, dost trapné angažmá v kauze Ricin a velká role v kauze Vrbětice.
Tedy v případě Vrbětic nešlo o finální vyřešení celé kauzy, předložení jasných přímých důkazů a potrestání viníků (po trestním stíhání a soudním přelíčení). Tak daleko to nedošlo, věc skončila v diplomatické a politické rovině. ČR a Rusko si vzájemně vypovědělo velké množství diplomatů a pomocného personálu (úvodní “výkop” z české strany bylo vyhoštění 18 ruských diplomatů, Rusové odpověděli vyhoštěním 20 českých plus zákazem práce ruského personálu na české ambasádě), skončilo to paralýzou Českého domu v Moskvě a pak ještě vyloučením Ruska z tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany. Takže poměrně velké zásahy do fungování české diplomacie, hopodářství a energetiky. Úkol splněn. A to vše zvládla BIS.
Jaké by měly být vlastně požadavky na takovou pozici? Především odborné a manažerské. K těm dalším požadavkům by mělo patřit to, aby mu důvěřovali ti, pro které pracuje, tedy hlavně prezident, premiér a vláda. V minulosti se ale ukázalo, že tak velkou důvěru současný šéf BIS nemá. Obecně všechny funkce pro bezpečnostní sbory a ozbrojené složky plánované pro generály, by měly být obsazovány maximálně na dobu čtyř let. Je potřeba zajistit kariérní řád a rotaci lidí na těchto vrcholných funkcích. Musí přijít další a to bez výjimek.
Zpravodajské služby pracují v utajení a tak by měli i jejich ředitelé vystupovat. K mediálním vyjádřením mají své tiskové mluvčí. Rolí ředitele tajné služby není být miláčkem televizních stanic. Ředitel BIS je však zejména poslední dobou v médiích častěji, než třeba oblíbená televizní hlasatelka. Před lety, v roce 2002, tedy ještě dlouho před vstupem do politiky, jsem na jednom uzavřeném velitelském shromáždění hlavních funkcionářů armády poprvé viděl tehdejšího šéfa Hlavního úřadu Vojenského obranného zpravodajství. Nenápadný člověk, vůbec bych ho na ulici nepoznal a rozhodně se nedral do médií. Generál Jiří Giesl. Takto by měl podle mého názoru ředitel tajné služby vystupovat.
Česká republika má tři zpravodajské služby (Bezpečnostní informační služba (kontrarozvědka), Úřad pro zahraniční styky a informace (rozvědka) a Vojenské zpravodajství (zpravodajská služba zahrnující jak rozvědku, tak kontrarozvědku). Po důsledné analýze navrhne hnutí SPD jejich sloučení, což povede ke značným úsporám a zefektivnění jejich činnosti. Systémově stačí dvě zpravodajské služby, jedná rozvědná a jedna kontrarozvědná. Ale to pouze na doplnění.
Předpokládám, že premiér Andrej Babiš příští týden navrhne vládě jméno nového nominanta, kterého následně projedná Bezpečnostní výbor Sněmovny a mimořádná schůze 13. srpna se ani neuskuteční. Nebude totiž co projednávat, protože nový ředitel BIS bude k 16. srpnu vládou jmenován. Celá taškařice skončí, protože to je pouze a výhradně věcí Vlády ČR, a tak by to mělo být i do budoucna.