Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Korespondenční volby? Ani náhodou!

Radovan Vích 0


Stále dobíhající prezidentské volby ve Spojených státech amerických názorně ukázaly, jak se to dělat nemá. Je to poučení i pro ČR ohledně změn volebního systému.

Předvolební průzkumy jasně ukazovaly převahu kandidáta Demokratické strany, Joe Bidena. I u nás v České republice víme, jak to vypadá s předvolebními průzkumy, resp. obecně s průzkumy veřejného mínění. Například hnutí SPD v nich bývá standardně ubíráno a snižovaná procenta proti výsledné realitě. No, a teď si to vyzkoušeli i v Americe, že průzkumům se nemá skálopevně věřit, maximálně je brát tak, že takové výsledky by si jisté kruhy přály. Většinou zadavatel průzkumu.

Zajímavé je porovnání s minulými prezidentskými volbami v USA v roce 2016, v nichž vyhrál Donald Trump nad Hillary Clintonovou. Výsledky byly tenkrát neoficiálně vyhlášeny agenturou AP v 8:30 SEČ dne 9. listopadu 2016, tedy druhý den po volbách, pak už se jen v jednom volebním štábu slavilo, ve druhém truchlilo. Přitom se také ještě dopočítávalo, ale nijak masově.

Letos se Donald Trump prohlásil druhý den po volbách za vítěze v situaci, kdy tomu hodně nasvědčovalo, ačkoli nebylo zcela dosčítáno (bez přizvukování médií a s gratulací jen od slovinského premiéra). V tom okamžiku se vše otočilo v jeho neprospěch. Resp. se to otočilo v jeho neprospěch o chvilku dříve, ve čtyřech klíčových státech najednou přerušili počítání hlasů, a když ho znovu zahájili, už tam přirostla pořádná kopa hlasů pro protikandidáta Joe Bidena.

Speciálně situace okolo Georgie je dodnes dohledatelná i na mainstreamu – zde z Novinek: ve 2:46 SEČ zbývalo sečíst posledních 18 936 korespondenčních hlasů, potom se na cca třetinu zpomalilo sčítání, pak si ve třech okresech udělali přestávku, následovaly problémy se softwarem, bylo dosčítáno 99% hlasů, pak prý nezapočítáno 4 671 voličů a znovu informace o 99% sečtených hlasech. Nepříjemnou chybou bylo, že někde vůbec nepřirůstaly hlasy pro Trumpa (jak to bylo do té doby) během počítání části korespondenčních hlasů. O tvaru křivky nárůstu počtu hlasů, která tím vznikla, se jistě bude učit v učebnicích politické historie.

Velmi zajímavé bylo, že v klíčových státech různě přerušovali počítání hlasů, čekali na další korespondenční hlasy a ještě doteď není dopočítáno. Nabízí se zajímavá otázka, jak vůbec mohou zjistit sto procent hlasů? Buď by to bylo 100% z registrovaných voličů, ale to je prý okolo 70%, nebo jde počítat počet voličů hlasujících osobně a kolik hlasů z nich už spočítali. Pak ale vzniká další velká neznámá, kolik vlastně přijde korespondenčních hlasů. V takovém případě se dá použít jedině časové kritérium, nikoli procentní. Tedy od kdy se má přestat počítat, nepřijímat další korespondenční hlasy. Jinak by z toho mohla být nekonečná hra, protože nějaký ten opožděný korespondenční hlas s razítkem ze dne voleb by přeci mohl přijít i za půl roku.

Ale 14. prosince, se sejde Sbor volitelů a proběhne ta opravdová volba prezidenta, toto je zatím jen taková předehra. Zvolený prezident (spolu s víceprezidentem) pak bude slavnostně inaugurován až 20. ledna 2021. Situaci navíc znepřehledňuje odlišná legislativa a judikatura v jednotlivých státech USA. Významně ji také narušily legislativní úpravy z letošního roku přijaté jako opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2.

Letošní americké prezidentské volby jasně ukázaly, že v tom případě mohou nastat problémy a chaos, když si jdou lidé z volební komise odpočinout, protože vlastně musí počítat přes noc. Přesně v té chvíli, kdy se počítání hlasů přerušilo, se počty hlasů začaly zásadně otáčet a měnit ve prospěch Bidena. Zřejmě to důležitý moment při zkoumání regulérnosti těchto voleb spolu s momentem, do kdy se měly přijímat korespondenční hlasy.

Jako obrovské riziko se v plné nahotě ukázalo vůbec mít zavedené korespondenční hlasování. Neblahou zkušenost s ním udělali už v Rakousku při posledních prezidentských volbách, musely být anulovány a musely se opakovat. Značným rizikem, které nám naštěstí nehrozí, jsou odlišná pravidla v různých státech, volby jsou pak nepřehledné. Při těchto volbách se také ukázalo, že ač se Spojené státy americké prezentují navenek jako jednotná velmoc a kolébka demokracie, jsou aktuálně nepevnou vnitřně rozpolcenou federací s velmi odlišnými zákony v jednotlivých státech.

Průběh voleb prezidenta USA naprosto demaskoval zhroucení jeho demokratického systému. Zavedení korespondenční volby zničilo důvěru ve spravedlivé volby a v důsledku toho o platnosti voleb prezidenta USA se bude zřejmě rozhodovat u soudu. Dnes je zřejmé, že náskok kandidáta Bidena tvoří právě započtení korespondenčních hlasů v době kdy řádné volby již skončily. V České republice se v této souvislosti vedou debaty o změně volebních zákonů. Je nutné odmítnout návrhy TOP 09 a tzv. demobloku na zavedení korespondenční volby v České republice. Po téhle zkušenosti s korespondenčním hlasováním je jasno. Ani náhodou. Jsem rád, že bydlím v zemi, kde se jeden den fyzicky odvolí a za 6 hodin je sečteno 95% všech hlasů. A tak by to mělo i zůstat. Tyto volby v USA tomu dávají za pravdu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *