Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Dvojí zklamání – Summit NATO v Londýně a výhled pro naši armádu.

Radovan Vích 0

Ve dnech 3-4. prosince 2019 proběhl summit NATO v hlavním městě brexitu-Londýně. Měla to být glorifikace 70. výročí aliance, jednoty a soudržnosti. Vypadá to ale spíše, že aliance hledí do budoucna s rozpaky. Klíčovými tématy summitu byly vztahy s Ruskem, mocenský vzestup Číny, investice spojenců do obrany a boj proti terorismu. Na okraj schůzky se lídři Británie, Francie, Německa a Turecka shodli na společném postupu k řešení situace v Sýrii, kterou Turecko paradoxně napadlo.

Očekával jsem jiný scénář. Turecko flagrantně porušilo článek zakládající smlouvy NATO (čl. 1. Washingtonské smlouvy) tím, že jako členský stát napadlo Sýrii. Přitom NATO má být nástrojem společné kolektivní obrany v případě napadení jednoho svého státu. Tedy obrana a nikoliv agrese. Turecko si klade nároky na rozsáhlé oblasti Středozemního moře na úkor Kypru a Řecka a nakupuje protiletadlové zbraňové systémy S-400 od Ruské federace. Ze svého požadavku na nesouhlas s plánem na obranu Pobaltí, pokud spojenci neoznačí jejich kurdské protivníky za teroristy, nakonec Turecko ustoupilo (zřejmě za nějaký ústupek).

Americký prezident Donald Trump si stěžuje, že ostatní platí na společnou obranu málo, a chce snížit svůj příspěvek do NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron zapochyboval o platnosti amerických závazků a mluví o „mozkové smrti“ aliance, které chybí mj. děla a náboje. Místo diskusí o vyloučení Turecka z aliance, změně strategie a konečně přiznání debaklu operací v Afghánistánu, debatě o změně zakládající Washingtonské smlouvy z roku 1949 a vizích do budoucnosti, vznikla na summitu skupina, která navrhla lepší politickou koordinaci.

Prezident USA Donald Trump tlačí na zvyšování výdajů jednotlivých států ve výši 2% HDP. Aktuálně toto plní pouze asi 9 států aliance z 29. V případě ČR je to letos 1,19% s tím, že ta kýžená 2% mají být vyčleňována pro obranu v roce 2024. To alespoň stále tvrdí vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM. Já osobně tomu nevěřím. Již ve výhledu rozpočtů Ministerstva obrany na následující roky se rozcházejí údaje deklarované a plánované ministerstvem od požadavků armády na Koncepci výstavby armády ČR do roku 2030 (KVAČR 2030) a to řádově o 25 miliard již v roce 2022. A to přesto, že se výdaje na obranu meziročně zvyšují.

Mám také pochybnosti k realizaci připravovaných velkých a neustále oddalovaných akvizičních projektů, zejména k neplovoucím pásovým bojovým vozidlům pěchoty. Pokud vůbec nějaká budou, tak jsem přesvědčen, že bude celková cena mnohem vyšší a nezbude na ostatní strategické a významné akvizice, kterých je celkově asi 80. Plánované ambice vlády dosáhnout 2% HDP na obranu v roce 2024 je také jakási „mantra“, která ještě negarantuje, že budeme mít armádu schopnou dosáhnout plných operačních schopností pro obranu území našeho státu v roce 2025. Problémem totiž jsou a budou čím dále více zdroje (lidské, finanční a materiální). Jenom namátkou. Kupujeme za více než 17 miliard korun předražené výběhové mimoevropské americké vrtulníky, které armáda pro plnění úkolů obrany našeho státu nepotřebuje. Radiolokátory MADR, děla ráže NATO a baterie SHORAD měly být nakoupeny dávno, stejně jako ostatní opožděné velké akvizice za vlád ministrů, kteří byli příležitostní zpěváci, ořezávači sádla anebo herci. O nedostatečných materiálních zásobách a nepojízdné technice raději pomlčím.

Takže ze summitu k 70. výročí založení NATO zbydou pro historii pouze fotky s královnou Alžbětou II., floskule a společná bezzubá závěrečná deklarace. To bude ale asi tak vše. NATO není již dávno tím, čím mělo být (obrannou organizací). Stalo se ve světě symbolem násilí, rozvratu a lidského neštěstí. Naší armádě, resp. těm schopným vojákům, kteří tam ještě zbyli, přeji velkou zásobu optimismu, který já osobně po tomto summitu už nesdílím.

Radovan Vích

Poslanec, místopředseda Výboru pro obranu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *