Stiskněte "Enter" pro přeskočení obsahu

Vojenský konflikt mezi Řeckem a Tureckem je na spadnutí.

Radovan Vích 0


Když loni řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, že je Severoatlantická aliance ve stavu klinické smrti, měl pravdu. Poslední události ve východním Středomoří ukazují, jak hlubokou krizí NATO prochází. Každému musí být jasné, že Turecko odchází z NATO a chce se stát geopolitickým hegemonem v regionu minimálně poté, co koupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400, kvůli čemu mu Spojené státy zablokovaly dodávky moderních bojových letadel F-35. Dodávkami zbraní do Libye zase porušuje embargo uvalené RB OSN a přikládá tím pod další pomyslný kotel.

Turecko si od konce loňského roku navíc klade nároky na rozsáhlé oblasti dna Středozemního moře v oblastech připadajících Řecku nebo Kypru. Jádrem sporu Turecka s Řeckem jsou řecké ostrovy a jejich surovinové zdroje, které si Turecko už léta neúspěšně nárokuje a průběžně se pokouší dostat k nim a získat je silou. Letos 10. srpna vyslala Ankara do vod k řeckým ostrovům výzkumnou loď v doprovodu vojenských křižníků s tím, že jde jen o další z legitimních průzkumů mořských nalezišť ropy a zemního plynu. Turecké lodi tím ale narušily řecký prostor, jak je dán dohodou o rozdělení výsostných vod na základě polohy ostrovů. Napětí v oblasti kulminuje a Řecko má k chování Turecka oprávněné výhrady.

Mezi Krétou a Kyprem navíc aktuálně dochází ke střetům mezi stíhačkami Řecka a Turecka. Zatím jen bez ostré střelby, ale to nic nemění na pokračujícím kurzu k válce ve východním středomoří. Je celkem jasné, že jde o zásadní krizi NATO. Je trapné,  že se Česká republika nepostavila jasně na stranu Řecka. Konflikt mezi Řeky a Turky navíc způsobuje zásadní roztržku mezi Francií a Německem. Turecký prezident dokonce prohlásil, že je při obraně tureckých nároků odhodlán použít i vojenskou sílu. Není to poprvé, co Turecko hrozí válkou, pokud mu nebude umožněno těžit v řeckých vodách anebo mu nebudou uznány nároky na některé ostrovy. Realitou je skutečnost, že oba státy jsou členy NATO, které tomu nečinně a bezmocně přihlíží.

Osobně zastávám názor, že než takový spojenec jako je Turecko, tak raději žádný, protože se z jeho strany jedná o zcela flagrantní a dlouhodobé porušování mezinárodního práva. Turecko není náš spojenec, ale názorná ukázka agresivity a nesoudržnosti. Vojenské konflikty a okupace cizích zemí nic neřeší a přinášejí pouze škody, ztráty a lidská utrpení. Vždy je potřeba řešit takovéto problémy dialogem a mírovou cestou.

Napětí ve světě roste a co dělají naši politici? Co dělají kávopiči na našem slavném ZAMINI v čele s ministrem Tomášem Petříčkem (ČSSD)? Šašky Německu a USA podle toho, jak pískají. NATO mlčí.

Osobně potom zastávám názor, že je potřeba přijmout zákon o referendu. Pro nás by následně bylo nejlepší variantou  neutralita, stejně jako  Rakousko, Finsko, Švédsko a další. Chceme si sami dělat suverénní a sebevědomou zahraniční vojensko-bezpečnostní politiku a mít přátelské vztahy se všemi sousedy (ideálně v rámci států V4) a ostatními mocnostmi. Pokud ale budeme i nadále součástí EU a NATO, tak budeme pouze přitakávači a budeme se soustavně odvolávat na “nutný” společný postup a to je prostě špatně. Řecko si totiž v tomto případě zasluhuje naše zastání a jasné vyjádření, že Turecko porušuje vše, co se porušovat dá a proto jeho chování odsuzujeme. Na to ale naše současná vláda nemá koule.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *