Agentura OSN, Světová zdravotnická organizace, chce nastavit celosvětová pravidla pro boj s dalšími pandemiemi. Seznam nadšených signatářů výzvy by nás měl varovat.
Vcelku nenápadně proběhla koncem března zpráva, že tři evropští lídři – Merkelová, Macron a Johnson, spolu s dalšími, podepsali dokument s výzvou, aby byla přijata mezinárodní smlouva o pandemii. V českých zdrojích je označovaná jako Pandemická úmluva, v anglických zdrojích a na webu WHO je označovaná jako Pandemic Treaty. Má se jednat o mezinárodní smlouvu, která prý umožní lépe reagovat a spolupracovat při další globální pandemii. Možná to má souvislost se studií Univerzity Johna Hopkinse, Baltimore, USA, která má občas až překvapivě mnoho informací o tom, co se děje a bude dít okolo současné pandemie.
Nemělo by nás v nejmenším překvapit, že tento projekt Pandemické úmluvy zastřešuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta v době šíření koronaviru mnoho nepomáhala, spíš to někdy vypadalo, že šíření ještě podporuje (viz její kritika látkových roušek, které u nás prokazatelně zafungovaly, nebo její “zametání” stop v Číně tvrzením, že virus SARS-CoV-2 rozhodně neunikl z blízkosti laboratoře). Podobně jako akce ze strany EU a jejích orgánů členským státům většinou nepomáhají, naopak je od řešení problémů s COVID-19 ještě zdržují a situaci komplikují. Viz problém s vakcínami, když si EU vynutila, že se budou nakupovat společně. Takže proto jich nemáme dost, podle objednávky.
Nápadně to připomíná situaci okolo nelegální migrace pouštěné do Evropy. Zejména v letech 2015 až 2016, kdy migrační krize vrcholila, se až podezřele střídaly v aktivitách vnucování nelegálních migrantů orgány EU s mezinárodními organizacemi (zejména OSN). Plus se zapojovaly nevládní organizace financované zcela nebo částečně těmito dvěma subjekty plus např. fondem Open Society Fund, George Sorose.
Nyní přichází s takhle velkým plánem WHO, která se zdá být klasickou mezinárodní organizací. Při bližším pohledu ale zjistíme, že to tak není. WHO je také jednou z agentur OSN, tedy je financovaná jejím prostřednictvím skrze příspěvky členských států. A pozor! Další finance WHO získává od nevládních organizací, farmaceutického průmyslu a nadací (například Nadace Billa a Melindy Gatesových nebo od Rockefellerovy nadace).
A podívejme se zpátky na data ohledně té výzvy k přijetí Pandemické úmluvy. Její signatáři, mezi kterými naštěstí není ČR, mnoho napoví. Ze zemí EU je tam Německo, Francie, Nizozemí, Portugalsko (nyní předsedá EU), Itálie, Rumunsko a Řecko, a ovšem se tam skví podpis Charlese Michela, předsedy Evropské rady. Naopak tam nejsou podepsaní představitelé zemí V4, resp. V4 plus – ti si zřejmě dobře dali vzájemně vědět, že se nejedná o výhodný projekt. Z dalších evropských zemí je tam podpis za Velkou Británii, Ukrajinu (jak jinak), Norsko a Albánii. Doplňuje je vlastně jen pár mimoevropských zemí: Thajsko, Jižní Korea, Jižní Afrika, Senegal, Tunisko, Chile a pár dalších. Zatím tedy žádný velký úspěch, ale dá se předpokládat, že vznikne velký tlak na další země až bude představen text té Pandemické úmluvy.
V deklaraci vyzývající k přijetí globální Pandemické úmluvy jsou zatím jen nic neříkající vzletná hesla. Například, že mezinárodní společenství musí pracovat společně na přijetí nové mezinárodní úmluvy pro pandemickou připravenost a reakci, aby se vytvořila robustnější globální zdravotní architektura atd.
Z deklarace nejde ani v nejmenším usoudit, co přesně její tvůrci napíší do Pandemické úmluvy. Až ji sepíšou, měli bychom k ní přistoupit nanejvýš opatrně a nenechat se procesně “nachytat na švestkách” např. účastí našich představitelů na nějaké konferenci, kde podpis prezenční listiny bude ve finále vydáván za souhlas s dokumentem na konferenci projednávaným. Vzpomeňme si na podobné tanečky okolo Marrakéšské deklarace (týkající se migrace). Dejme si proto na takovou úmluvu dobrý pozor. Kdo je připraven, není překvapen.